USS Nautilus (SSN-571)

USS Nautilus (SSN-571) na zkušební plavbě
Základní údaje
Typ	jaderná ponorka
Číslo trupu	571
Jméno podle	Nautilus
Zahájení stavby	15. června 1952
Spuštěna na vodu	21. ledna 1954
Uvedena do služby	30. září 1954
Osud	vyřazena, muzejní loď
Následovník	USS Seawolf (SSN-575)
Takticko-technická data
Výtlak	3533 t (na hladině) 4092 t (pod hladinou)
Délka	98,7 m (max.)
Šířka	8,4 m
Ponor	6,6 m
Pohon	1× jaderný reaktor S2W, 2× turbína, 2× lodní šroub 15 000 hp
Rychlost	22 uzlů (na hladině) 20+ uzlů (pod hladinou)
Dosah	neomezený
Posádka	105
Výzbroj	6× 533mm torpédomet (6×1) 22 torpéd
Elektronika	BPS-12, BQS-4, BQR-4A, BLR-1

USS Nautilus (SSN-571) byla nukleárně poháněná ponorka Námořnictva Spojených států amerických. Postavena byla především jako experimentální ponorka sloužící k ověření schopností a možností plavidel s principiálně novým pohonem. Její jméno bylo převzato od fiktivní ponorky Nautilus ze slavného Verneova románu Dvacet tisíc mil pod mořem.

Nautilus do služby vstoupil roku 1954 jako první jaderná ponorka na světě. V praxi prokázal, že jaderné ponorky díky svému neomezenému dosahu a vysoké rychlosti při plavbě pod hladinou radikálně proměnily námořní boj. Proto je řazen mezi nejvlivnější ponorkové konstrukce.^[1] Nautilus je rovněž první ponorka, jež dokončila podmořskou plavbu pod Severním pólem. Tato plavba označená jako operace Sunshine se uskutečnila 3. srpna 1958. Po vyřazení ze služby roku 1980 byla ponorka zachována jako muzejní loď. Vystavena je v Submarine Force Library and Museum v Grotonu ve státě Connecticut.